Lednický zámek s rozlehlým anglickým parkem patří mezi nejkrásnější komplexy v České republice. Celé panství získali roku 1249 Lichtenštejnové a patřilo jim bezmála 700 let. Dnešní podobu získala budova zámku při rozsáhlé rekonstrukci z poloviny 19. století ve slohu imitujícím anglickou tudorovskou gotiku. Došlo tak k rekonstrukci původního renesančního zámku z 16. století, kolem něhož byla již tehdy rozsáhlá zahrada. Významnou úpravou prošel zámek koncem 17. století, kdy byl přizpůsoben baroknímu slohu podle plánů významného italského architekta Domenica Martinelliho, sídlícího tehdy ve Vídni a Jana Bernharda Fischera z Erlachu.
Zámecká budova je velmi bohatě novogoticky zdobená. Stejně velkolepá je i výzdoba interiérů vyřezávanými kazetovými stropy, původním historickým nábytkem či pozoruhodným, šestatřicetistupňovým dřevěným schodištěm v knihovně, které vedlo do ložnice knížat a bylo vyrobeno bez použití jediného hřebíku. Ve většině společenských prostorů jsou postaveny mramorové krby.
Z pravé strany k zámku přiléhá velký skleník anglického typu postavený v letech 1834 a 1835. V okolí zámku se rozkládá rozsáhlý zámecký park vybudovaný na počátku 19. století. V parku se nachází mnoho vzácných dřevin, bylo zde založeno mnoho okrasných rybníků a zajímavých staveb, jako např. nejstarší moravská rozhledna Minaret z roku 1798, Janův hrad - pseudogotická napodobenina hradní zříceniny, nebo třeba Lovecký zámeček. Lednický zámek se řadí k nejvýznamnějším stavbám vrcholného romantismu na území našeho státu. Dne 7. prosince 1996 byl zapsán na Seznamu světového a kulturního dědictví UNESCO.
Více na http://www.zamek-lednice.com/
Rozhledna Minaret byla vybudována přímo v lednickém zámeckém parku asi 2 km severně od samotného zámku. Kolem Zámeckého rybníka k ní vedou dvě cesty. Lze se sem dostat nejen příjemnou procházkou, ale také plavbou loďkou po Dyji i koňským spřežením
Apollónův chrám stojí na návrší nad Mlýnským rybníkem, na červené turistické trase spojující Lednici s Valticemi, zhruba 3 km od Lednice.
Byl postaven, stejně jako naprostá většina objektů v Lednicko-valtickém areálu, na počátku 19. století v empírovém slohu. Jako výzdoba sem byly převezeny nádherné sochy vídeňského sochaře a malíře Josepha Kliebera z nedaleko stojícího zrušeného Chrámu Múz.
Středem Hraničního zámečku procházela za dob Rakouska-Uherska hranice mezi Markrabstvím moravským a Dolními Rakousy, jak o tom svědčí nápis na fasádě: "Mezi Rakouskem a Moravou".
Roku 1919 se původní hranice posunula dál na jih. Před druhou světovou válkou byl zámeček zapojen do obranné linie pevnostního opevnění hranice, o čemž svědčí dělostřelecký srub v přízemí směrem na Hlohovec. Budovu tvoří romantická stavba ideálně zapadající do okolní přírody. Jednopatrová budova se třemi pavilony a altány je postavena v empírovém slohu a velice zdařile imituje velice zdařile antické stavby v okolí Říma. V objektu se nachází restaurace a v sousedství byl postaven hotel.
Rybniční zámeček se nachází asi 2 km jižně od Lednice u severního břehu Prostředního rybníka. Dostupný je z Bezručovy aleje – spojnice Lednice s Valticemi, ještě před místem, kde silnice prochází po hrázi mezi Hlohoveckým a Prostředním rybníkem. Od silnice, kde stojí informnační tabule, vede k zámečku komunikace z betonových panelů.
Zámeček, či spíše klasicistní jednoduchá vilová stavba z počátku 19. století, stojí nad svahem Prostředního rybníka. Jeho hlavní průčelí směřuje na jih k rybníku. Průhledy umožňují výhled na chrám Tří grácií a Nový dvůr, další stavby Lednicko-valtického areálu stojící na protějším břehu. Objekt, který byl postaven pro lovce ptactva a ryb, je obdélníkového tvaru, jednopatrový, v jižním průčelí s předsunutým rizalitem, na jehož konci se nachází nízký trojúhelníkovitý štít. V přízemí najdeme předsunutý vchod nesoucí balkón. Zjistilo se, že zámeček měl po stranách ještě arkády, které se ovšem nedochovaly.
Nedaleko zámečku je také železniční stanice Lednice – Rybníky.
Chrám Tří Grácií se nachází asi 5 km severovýchodně od Valtic. Sousoší zobrazuje trio antických bohyní: Athéna, Afrodita a Artemis.
Vytesal jej z jediného balvanu Leopold Fischer a původně zdobilo zámecký park v Lednici. Interiér zámečku není, bohužel, pro zchátralost přístupný.
Kaple sv. Huberta se nachází na červeně značené turistické trase mezi Lednicí a Valticemi, asi 3 km severovýchodně od Valtic, a je volně přístupná veřejnosti. Tato novogotická stavba byla vybudována v roce 1855. Stavební práce prováděl stavitel Poppelack. Trojboká, hrotitými oblouky otevřená, kaple byla vybudována z pískovcových kvádrů a zaklenutá síťovou žebrovou klenbou, která nese trojbokou přilbu ukončenou křížovou kytkou s křížem.
Svatý Hubert, narozený jako šlechtic přibližně roku 655 v Akvitánii, je patronem myslivců a všech, kteří se podílejí na jejich úlovcích – tedy řezníků, kožešníků, koželuhů a dalších. Původně hříšník, vyznávající víno, zpěv, honitbu a hlavně ženy, jak to už tak bývá, měl podle legendy zjevení v podobě jelena se zlatým křížem mezi parožím. Jelen šlechtice vyzval, aby zanechal světských radovánek a obrátil se k Bohu. To se také stalo a Hubert získal postupně pro křesťanství většinu obyvatel Arden. Později se stal biskupem v Maastrichu a Lutychu. Často vyrážel do okolí, aby dále šířil křesťanskou víru. Na jedné z cest onemocněl zápalem plic a posléze zemřel.
U této kaple se konávaly děkovné bohoslužby za bohaté úlovky po ukončení honů.
Jestliže Lichtenštejni používali zámek v Lednici jako „chalupu“, pak jim ten valtický sloužil jako „rodinná rezidence“. A to rezidence značných rozměrů! Ve čtyřkřídlé budově zámku Valtice je na sto majestátních místností. Dnes je nutno počítat na prohlídku barokního sídla, okolního parku a příjemné vinárny v areálu minimálně půl dne. A to je zpřístupněno jen sedmnáct místností. Jejich barokní a rokokové zařízení však poskytne takřka stoprocentní představu o tom, jak si v 17. a 18. století žili bohatí šlechtici.
Ve Valticích stával původně hrad, který neměl to štěstí, aby se ocitl v pevných rukou jednoho majitele. Jednou ho zdědilo šest panských dcer najednou, jindy byl rozdělen mezi tři rody. Až ve druhé polovině 14. století získala jednu šestinu podílu na dědictví Valtic třetí manželka Jana I. z Lichtenštejna Alžběta. Jan I byl tenkráte pouhý hofmistr jistého rakouského vévody. Alžběta byla milující a oddaná žena. Upsala tedy v závěti manželovi tento svůj podíl, čímž byl dán základ obrovskému panství (přes 30 000 hektarů), které nejbohatší rod na území dnešní České republiky postupně vybudoval a spravoval až do konce druhé světové války.
Více na www.zamek-valtice.cz
Janohrad leží asi 4 km východně od Lednice, na břehu Staré Dyje. Je možné sem buďto doplout od zámecké vodárny místní lodní dopravou nebo lze dojít i pěšky-od mostu mezi Podivínem a Lednicí kolem Staré Dyje nebo přes park. Po cestách zámeckého parku sem také jezdí kočáry tažené koňmi. K Janovu hradu vedou také cyklostezky.
Janův hrad je umělá zřícenina, která byla postavená jako lovecký zámeček – romantická napodobenina zříceniny starého hradu. Stavbu podle projektu Josepha Hartmutha započal v roce 1801 Alois I. Josef kníže z Lichtenštejna. Ten však v roce 1805 zemřel, a tak stavbu dokončil o tři roky později (1808) jeho o rok mladší bratr Jan I. Josef kníže z Lichtenštejna.
Více na www.januv-hrad.cz
Nový dvůr se nachází nedaleko Prostředního a Mlýnského rybníka asi 3 km jižně od Lednice. Je dostupný po červené turistické trase spojující Lednici s Valticemi. V současnosti se zde chovají koně a interiéry jsou tak veřejnosti nepřístupné.
Empírová architektura Nového dvora dokládá, že i užitkové budovy mohou vyhovět všem estetickým požadavkům, zejména co se týče splynutí s okolním prostředím. Objekt stojící na návrší, které se svažuje až ke břehům lednických rybníků, byl tvořen stájemi a obytnými prostory. Na tomto statku je nejzajímavější kruhová rotunda v průčelí, kde je krásně vymalovaný a zrestaurovaný salónek.
Kolonáda na Reistně leží asi 2 km jihozápadně od Valtic. Je přístupná veřejnosti jako vyhlídka, ovšem jen v návštěvních hodinách. Přístup je po červené turistické značce nebo z parkoviště vzdáleném od Kolonády cca 500 m.
Stavbu navrhl již tradičně architekt Joseph Hardmuth, který ovšem požadoval za své návrhy nepřiměřený honorář. Objekt začal stavět Alois I. z Lichtenštejna, ale dokončil ji (1805) jeho mladší bratr Jan Josef I (1816).
Stýskalo se mu velmi po bratrech i po otci, a proto pojal tuto stavbu jako vzpomínku na ně. Na zdech je německy napsáno: „Syn otci, bratr bratrům.“a „Nezapomenutelným předkům jediný pozůstalý syn.“ Sochy Josefa Kliebera nacházející se v tomto objektu představují ctnosti a vlastnosti bývalých vládců.
Areál Pohansko leží asi 3 km jižně od Břeclavi. Vede jím naučná stezka a zeleně značená turistická trasa. Stavbu navrhl vynálezce tužky Josef Hardmuth a byla realizována počátkem 19. století. Pavilon s mohutnými postranními arkádami zdobí plastické reliéfy s loveckými scénami a výjevy z antické mytologie.
Dnešní návštěvníci sem přicházejí většinou kvůli archeologickému muzeu v přírodě. Na tomto území se v 9. století rozkládalo nejrozsáhlejší raně středověké opevnění na území dnešní České republiky. Uvnitř tohoto opevnění se nacházel kostel a pohřebiště, stávaly tam domky, chlévy, stodoly i sýpky. Archeologický výzkum se zde provádí od roku 1958 a dodnes se tu a tam objeví nějaká prastará cennost. Ve výzkumné sezóně může sledovat nové objevy přímo v terénu i laik.
Empírový zámeček Randez-vous, zvaný též Dianin chrám, leží asi 3 km severovýchodně od Valtic. Nechal ho v roce 1812 postavit Jan I. z Lichtenštejna.
Stavba je poměrně mohutná a má tři poschodí. V patře se nachází sál, kde se dříve shromažďovalo panstvo před lovem, než vyrazilo do okolních lesů na honitbu. Z vyvýšeného místa je sledovala bohyně Diana, která dodnes sedí na trůně, který je umístěn na vršku sloupu v průčelí zámečku.
Vinařské město Valtice leží v jednom z nejmalebnějších koutů jižní Moravy, na samé hranici s Rakouskem. Dominantou Valtic je kostel Nanebevzetí Panny Marie a barokní zámek s kaplí, kde se pořádají četné koncerty.
První písemná zmínka o Valticích se datuje k roku 1192, kdy tehdejší pasovský biskup Wolker vyměnil Valtice i s vinicemi s Widdardem ze Seefeldu za jiné panství. Opevněné město pak vlastnilo postupně více šlechtických rodů, až se stalo ve 14. století vlastnictvím významného knížecího rodu Lichtenštejnů. O velikosti a významu vinic se dozvídáme z Lichtenštejnského urbáře např. z roku 1414. Jsou zde sepsány zvyklosti v horenském viničním řádu.
Velký rozsah vinic si vyžádal taktéž postupnou výstavbu dvou unikátních sklepů: Zámeckého, v roce 1430 s kapacitou asi 650 tisíc litrů vína, a Křížového, v roce 1640, který je 120 metrů dlouhý a 100 metrů široký a má kapacitu přes jeden milion litrů. Valtická vína si našla cestu i na šlechtické a panovnické dvory. Dodávala se do Vídně, Slezska – Vratislavi, do Prahy i jinam. V listinách města pražského je např. zaznamenáno, že dne 18. ledna L.P. 1617 bylo pro Prahu nakoupeno 96 věder (1 vědro = 56,5 l) výborného valtického vína od hejtmana Lichtenštejnského.
Zámeček Belveder se nachází asi 1 km severně od Valtic. Přímo k objektu vede 250 m dlouhá neznačená zpevněná cesta. Budova byla postavená na Liščím vršku v roce 1802 Josefem Hardmuthem v empírovém slohu. Kníže si přál postavit „pěknou bažantnici.“
Interiér byl zařízen v čínském duchu. V některých místnostech byl umístěn vzácný porcelán, k zábavě tehdejších návštěvníků zde byli chováni v klecích bažanti. Hosté, kteří se dostavovali k četným honitbám, oceňovali zejména nádherný výhled na Pálavské vrchy a nedaleké město Mikulov, které bylo obklopeno, stejně jako dnes, četnými vinicemi.
Zámeček Lány leží v oboře Soutok, nedaleko česko-rakouských hranic. Naleznete jej zhruba 7 km jižně od Břeclavi v porostu intaktních lužních lesů v oblasti soutoku řek Moravy a Dyje.
Lesy jsou protkány řadou cest, cestiček, kanálů, potůčků, tůní a slepých ramen obou řek. Nádherné rozkvetlé louky vytvářejí na jaře květinové koberce a v korunách stromů zpívá vzácné ptactvo. Celá fauna i flora tohoto kusu země je jedinečná svým druhem a vyzařuje ze sebe nesmírnou harmonii.
Zde byla rovněž lovecká doména Lichtenštejnů. Milovali tento kraj a často vyráželi na lov, jehož vyvrcholení se odbývalo hostinou v zámečku Lány. Byl k tomuto účelu zbudován v letech 1810-1812 podle návrhu architekta Josefa Hardmutha, vynálezce tužky. Lánský zámeček má podobu jednopatrové budovy v obdélníkovém tvaru a empírovém slohu. Zdobí jej půlkruhový pavilon s pilíři.
Za svoji jedinečnost a zachovalost vděčí tato nádherná biotopická enkláva i skutečnosti, že sem byl od roku 1948 do roku 1989 kvůli hraničnímu pásmu se západním sousedem (Rakousko) zakázán přístup. Dnes jsou tyto lesy přístupné veřejnosti. Chová se zde v omezeném počtu (aby nedocházelo k většímu poškozování flory této oblasti) vysoká zvěř (jeleni, daňci).
Obelisk (zvaný Facka – bude vysvětleno) leží v oplocené oboře asi 3 km severně od Lednice, na půl cesty mezi Lednicí a Přítlukami. Branka do obory je ale u silnice z Lednice do Podivína.
Tento jehlan byl vystavěn na památku uzavření míru mezi Francií a Rakouskem roku 1797, stojí o celých čtyřicet let déle než ten známější (Černý Obelisk) v Paříži. Nechal jej vybudovat Alois Josef I. z Lichtenštejna, jehož bratr Jan Josef I. se válek na straně Rakouska zúčastnil.
A pověst Facky? Traduje se dlouhá léta, že zde dostal kníže Lichtenštejn od manželky pohlavek. Důvody mohou být prý dva. Buďto byl ztrestán za nevěru manželskou, nebo za propití a prohrání celé vesnice v kartách. Nebo i za obojí...
Pískovcové kvádry jsou sestaveny do třiadvacet metrů vysoké štíhlé pyramidy, jejíž vrchol zdobí pozlacená hvězda. Původně vedla k obelisku topolová alej, byla ale z velké části pokácena. Díky jejím pozůstatkům je ale dodnes vycházka k Obelisku příjemná.
Lovecký zámeček leží cca 2 km východně od Lednice na žluté turistické stezce spojující Lednici a Podivín, asi 500 m od Janohradu. Byl postaven v letech 1805 až 1806 podle návrhů Architekta Josefa Hardmutha.
Klasicistní budova sloužila při honech většinou jako myslivna. V prvním patře má lodžii zdobenou toskánskými sloupy. Odsud nebylo daleko na Janohrad, kde se po skončeném honu konaly hostiny a kde se panstvo bujaře po celou noc, až do bílého rána, veselilo. Dnes je zámeček v soukromém vlastnictví a není veřejnosti přístupný.
Do Aqualandu Moravia v Pasohlávkách dojedete autem z Lednice za 25 minut. Aqualand Moravia je nejmodernější zábavní vodní centrum v České republice, naleznete jej v turistické lokalitě jižní Moravy s nádherným výhledem na Pálavu. Nekonečnou zábavu si zde užijí děti i dospělí.
Pro vodní radovánky je zde 15 bazénů s celkovou plochou 3000 m2, které obsahují vodu z termálního vrtu. Mezi ně patří i venkovní bazén Riviéra, který je otevřen celoročně a i v zimě si udržuje teplotu přes 30 stupňů Celsia.
Rodinný park Hájenka nabízí jediný lanový park v Lednicko-valtickém areálu. Rozléhá se v nádherném prostředí panenské přírody valtického lesa. Jeho poloha je v bezprostřední blízkosti města Břeclav, 6 km od města Valtice a 7 km od Lednice.
Najdete zde lanový park s vysokými překážkami, lanáček pro děti, Big Swing – obří houpačku, dětské hřiště, balanční prvky a můžete si vyzkoušet lukostřelbu a chůdy.